Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Ach ti vědci

V dobách, kdy bylo velni obtížné dostat se k jakýmkoliv relevantním informacím o tom, co se děje v člověku, když medituje (nebo se modlí), bych za takovéto články dal nevím co. Dnes, kdy stačí zadat příslušné slovo do internetového vyhledávače, bych naopak dal nevím co za nějaké síto, které by tu záplavu výsledků a tvrzení vycházejících z prapodivných výzkumů za nás čtenáře co nejvíc redukovalo. Zprávy (jako z Rádia Jerevan) o tom, že kouření by mohlo být prevencí proti Parkinsonově chorobě, nebo že „Při meditaci mozek vykazuje stejnou aktivitu jako ve stavu ostražitosti,“ nebo že muži mluví stejně často, jako ženy, do kategorie na vyhození do nějaké internetové popelnice patří.

 Když jsem četl že, Dylan DeLosAngeles z Flinderova lékařského centra v australském Adelaide se jako neurolog specializuje na stavy meditace, a že zjistil, že „mozkové vlny, které stav meditace provázejí, jsou vlny, které mozkem procházejí ve stavu jeho zvýšené ostražitosti,“ zarazil jsem se. Až po přečtení článku mi došlo, že titulek, jako dnes v médiích téměř vždy, prostě zveličuje a klame nevysvětlenými termíny. Protože na rozdíl od vědců všichni ti, kteří pravidelně meditují, vědí velmi dobře, že není pravda, co se obecně traduje, že totiž „mozek při meditaci upadá do stavu uklidnění a letargie. Obecně panuje názor, že meditující jsou ve stavu strnulosti, nebo až jakéhosi druhu spánku.“

Reklama

DeLosAngelesovi vyšly jiné výsledky. Již ve své disertační práci z pozorování třinácti osob praktikujících meditace zjistil, že se sledovaní přivádějí do pěti rozličných stavů. Všichni byli schopni svoje stavy přesně popsat a jejich zkušenosti byly stejné, dobře definovatelné. Mladý australský vědec pak správně vyvodil, že meditace přivádí člověka do zvláštního, jedinečného stavu. Vědce a lékaře starého typu, tedy ty, kteří nikdy nemeditovali, na tomto stavu značně překvapilo, že mozkové vlny svědčí zároveň i o aktivitě, a že mozek je dalek stavu lenivosti nebo hlubokého odpočinku. „Nejde tedy o něco jako „klimbání“ meditujícího. Naopak,“ tvrdí australský neurolog, „podle vln probíhajících mozkem jde o stav bdělosti a pohotovosti.“ Nabízí se jen otázka, zda i on sám, aby si svá zjištění ověřil na vlastní mozek, medituje.

V rozhlase jsem zaslechl zprávu o výzkumu, který prokázal, že není pravda, že by muži mluvili daleko méně než ženy. Právě naopak, sledováním několik desítek studentů bylo zjištěno, že vyslovili téměř tolik slov, jako jejich ženské protějšky. Hm. To je jako kdybych pobyl na festivalu ve Strážnici a pak publikoval výsledky výzkumu, který by tvrdil, že v České republice tancuje víc mužů než žen. Samozřejmě že studenti, v partě, v letech kdy se dobírá rozum, a kdy je třeba probrat jak vše z oblasti sexu tak odborných předmětů, mluví víc a častěji, než průměrný dospělý muž někde jinde než na kolejích a ve škole. 

Podobné to bude i se zprávou o výzkumu, který prý statisticky prokázal, že kuřáci mají méně procent výskytu Parkinsonovy choroby. Jak správně poznamenal ve svém rozhlasovém komentáři Ivan Hoffman, místo aby výzkumníci došli k logickému závěru, že je to asi tím, že se kuřáci vůbec nedožijí věku, ve kterém by je mohl ohrozit „parkinson“, uvádějí, že kouření může být u téhle stařecké nemoci prevencí.Ach ti „vědci“.


 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama