Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Násilí v médiích

„Jedinec euro-americké kultury v dětství na obrazovce shlédne kolem 15 tisíc vražd, další fenomény televizní agresivity nelze ani počítat,“ řekl v roce 2005 na přednášce na téma násilí v médiích sociolog Petr Sak. „Na počítači a na internetu v počítačových hrách již dítě pouze pasivně nepřihlíží vraždění, ale jako aktivní subjekt zabíjí. Opakovaně přitom z médií slyšíme, že televizní násilí nemá na děti vliv, protože děti dokáží rozlišit mezi skutečností a fiktivní mediální realitou. I schopnost tohoto rozlišení ale není mezi dětskou populací rozložena plošně a standardně, a televizní násilí působí i v případě rozlišení skutečnosti a televizní fikce.“ Souhlasím a rád přidám svůj komentář.

Tak po několikáté a ještě jednou (ve smyslu rčení že všechno již bylo řečeno, ale protože nikdo neposlouchal, musí to být řečeno znovu): pohrávat si s násilím v médiích jako s něčím běžným a tedy normálním a omluvitelným je velmi nebezpečné. Souhlasím se sociologem: česká společnost je (tak jako k hracím automatům, kasinům, prostituci, korupci a dalším podobným fenoménům téhle ještě ne zcela demokratické společnosti) vůči násilí v médiích benevolentnější než většina demokratických zemí na západ od Aše. Píše a mluví se o tom často, odborníci zamlžují jak se dá, televize veřejné služby „vyváženě“ míchá hrušky s jabkama, a tak potěší, když se objeví rozumný názor, který nezabředává do spíše matoucích detailů:

Reklama

„Vývoj kosmu v rozměru evoluce na naší planetě procházel uzlovými body znamenajícími zrod nové kvality. Těmito zlomy byl vznik života, biosféry, člověka, vědomí a nad lidskou individualitou vznikající sociální dimenze. Za aktuální scénu, na  níž se v současnosti realizuje evoluce považoval Pierre Teilhard de Chardin noosféru, oblast rozumu, myšlení, vědomí, reflexe. Nedožil se ale současného explozivního rozvoje médií a posunu evoluce k virtualitě a planetizace prostřednictvím médií“ (dnes by asi hlasitě varoval před tím, co se s naší noosférou děje, pozn. aut.).

Právě tak varuje Petr Sak: „Vůči infosféře a explozivnímu vývoji médií stojí člověk (a společnost), který tyto technologie vytvořil. Dynamika medializace, komputerizace a virtualizace se však svou rychlostí a intenzitou liší od dalších vývojových civilizačních procesů“, naznačuje možná rizika. Já již roky upozorňuji, že evoluce s tímhle nepočítala. Nemáme v mysli a mozku „brzdy“, nevíme, jak tu lavinu nových informací a technologií zpracovat mozkem lovce jelenů z paleolitu, a protože jsme první, ani netušíme, jaké to vše má dlouhodobé důsledky. Místo předběžné opatrnosti máváme rukou a kritiky zesměšňujeme nebo přímo umlčujeme.„Týká se to především mravní, kulturní, duchovní a sociální stránky. V řadě aspektů se civilizace nachází v rizikovém stavu a kdyby existovaly přístroje pro řízení lidstva, ručičky řady přístrojů  by se zřejmě pohybovaly v červených číslech. Z hlediska historie a evoluce se nacházíme v bodě, kdy lidstvo odhazuje berle náboženství, ale ještě nedospělo k imanentní spiritualitě,“ říká sociolog Petr Sak, a já více než vřele souhlasím, protože tvrdím, že jediným řešením je změna způsobu, jakým se rodí naše děti, a duchovnost (ve smyslu individuální revoluce mysli pokud možno každého jedince, která může začít onou „trhlinou v realitě“).

„Planetární evoluce se aktuálně odehrává v noosféře, ve stavu a rozvoji mysli. Lidská mysl je to, co má na naší planetě největší hodnotu a smysl do budoucna. Přitom tato budoucnost není samozřejmá. Proto to, co se děje vývojově s lidskou myslí, jak se formuje a kam je směrována, má rozměr planetární a kosmické evoluce. Z hlediska vývoje planetární mysli již nelze odhlédnout média, která budou tento proces významně ovlivňovat. S touto výzvou je konfrontována civilizace a společnost, která nastupující generaci ´otravuje mysl´ desetitisíci televizních vražd,“ tvrdí sociolog, a já jen dodávám: naše mysli otravují a špiní i vulgární politici, anonymní urážející diskutéři na internetu, za senzacemi a vyšším prodejem bezohledně směřující nakladatelů a vydavatelé a majitelé televizních kanálů a internetových serverů.

„Přitom nikde není fatálně určeno, že z televizní obrazovky musí proudit pornografie, agresivita a mediální smog, včetně reklam“, ví i Petr Sak. I jemu je jasné, že „za snižováním kvality médií jsou ekonomické zájmy, spojené se sledovaností.“

Vždyť je to křišťálově jasné: „Technologicky média předběhla společnost, která nedokáže zajistit jejich relevantní působení. Společnost a specializované instituce a instituty, objektivně nejsou schopny zajistit evolučně pozitivní působení médií. Média proto představují pro lidstvo podobné riziko jako atomové zbraně, s tím rozdílem, že bojištěm je zde mysl a sociální zrání, především mladé generace. V každém okamžiku miliony dětí sledují vraždění na obrazovce a další obrazy, ukazující násilí jako legitimní vzorec sociální interakce,“ ví sociolog, a když on, tak by to přesně takto formulováno měli vědět i zodpovědní na všech úrovních. Protože dá-li si alespoň trochu informovaný čtenář dohromady dvě a dvě, vyjde mu přesně totéž, co vyšlo Petrovi Sakovi:

„Společnost promítající se do médií, představuje překonaný stav, má přitom blíže k neolitu než ke kvalitativně nové fázi civilizace, do níž lidstvo, má-li přežít, musí směřovat. V současnosti se nacházíme ve vztahu k médiím v podobné situaci, jako kdyby atomové elektrárny řídili neandrtálci.“  

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama