Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Syndrom seminářové bohyně

Psal jsem o tom už několikrát, ale protože až na tři výjimky nikdo (ono skryté nebezpečí) nepochopil, je třeba o této závislosti napsat znovu, jako o skutečné závislosti. Tak jako s alkoholismem či gamblerstvím, i se syndromem seminářové bohyně by se mělo zacházet jako s celoživotním ohrožením zdravého rozumu a soudnosti těchto takto postižených žen. Že přeháním? Ale co když mám pravdu?

Zopakuji: tak jako u pití alkoholu, kleptománie, závislosti na sladkém, na nikotinu či u anorexie, v mozku takto postiženého člověka se vytvoří (pomýlená a nereálná) centra slasti, přinášející iluzorní „odměnu" v podobě endorfinů vždy, když si objedná skleničku vína (to mně nezabije), když znovu vsadí (dneska určitě vyhraju), když vyzvrací právě snězený jogurt se sušenkou, když si udělá každodenní radost tím, že denně něco malého ukradne (nebo si dopřeje si svou denní dávku emocí u televizního seriálu)… a právě tak snadno a iluzorně (a návykově nebezpečně) se oběť této nové „závislosti" (pojmenujme ji SSB) stává na konci každého takového víkendového semináře virtuální Bohyní (či sama sebou, nebo alespoň Ženou).

Nesnesitelná lehkost iluze, že na konci semináře (po dalším dortu, po jedné sklence vína, dalším tahu Sportky nebo nějaké jiné loterie) vyřeším všechny celoživotní prohry a neúspěchy (či komplexy méněcennosti nebo věčnou nespokojenost s partnerem či těmi druhými), a stanu se sama sebou, nebo alespoň Bohyní, je neodvratitelně návyková. Iluze úspěchu v kolektivu podobně postižených žen (i když ne všechny podlehnou a po několika dnech je život „uzemní") je přece tak lákavá a odměňující!

Jenže, tak jako by vyléčený alkoholik či gambler, nebo člověk závislý na drogách, měl vědět, že tyhle „závislosti" se, jak vědí lékaři, psychologové a ti, kteří se dostali z nejhoršího, nedají vyléčit, ale jen léčit a zmírnit, a že potíže ustanou jen a pouze při celoživotní abstinenci, právě tak by měla každá žena vědět o nebezpečí takového rychlokurzu bohyň.

Reklama

Nejde totiž o poruchu těla jako takového, ale o poruchu mysli. Pokud se vyléčený alkoholik, který si už deset let nedal ani skleničku, takže ani jedna buňka v jeho těle si nepamatuje co to je opít se (protože za sedm let se vymění všechny buňky v těle člověka), nechá přemluvit kamarády a dá si štamprli, v tu ránu je, na to tata, opět v pasti alkoholismu. Buňky si to sice nepamatují, ale nesmazatelný energetický otisk, záznam na databázi emocí a životních příběhů na hard disku mozku, udělá své. Většině populace, a zvláště mladým, prostě nedochází, že každá taková závislost je na celý život.

Naznačuji, že tady jde o jev, podobný brainwashingu. Ženy s SSB si samozřejmě nejsou vědomy, že jsou manipulovány, a svým názorům skutečně věří a důvěřují. Jenže tak jako sestry Mauerovy (a např. ženy kolem Charlese Mansona v roce 1969), tyhle napohled zdravé bytosti bez jakýchkoliv vnějších příznaků duševní poruchy byly a jsou schopny bez mrknutí oka (ve jménu nějakého toho nádherného seminářového hesla) krutě týrat své děti (nebo po návratu ze semináře nějaké té bohyně opustit rodinu a fungující vztah).

V tomto smyslu vyvstává v celé kruté nahotě důležitost prevence. Energeticky, lidsky, zdravotně i společensky je přece daleko snazší nedopustit, aby se nepoučená mládež dostala k alkoholu, cigaretám, drogám, hracím automatům, nebo naopak zajistit, aby byly ženy informovány o rizicích těchto kurzů a seminářů… než následně léčit důsledky této nesnesitelné lehkosti vše vyřešit jednou pilulkou či víkendovým seminářem Jak se stát bohyní (osudovou ženou, neodolatelnou milenkou).

Jak si ale taková žena (s SSB) má uvědomit rizika těchto seminářů, když se o tom nikde nepíše? Jak se má ubránit vlezlé a všudypřítomné reklamě na zázračné pilulky, masáže a semináře šamanismu, bohyň a Žen, kterou jsou SAMY sebou? Jak se má vyhnout telefonátům kamarádek, které se právě vrátily z dalšího takového (rychlo)kurzu ženství? Něco takového je ve společnosti, která ještě tento syndrom ani nepojmenovala, natož aby se jím začala zabývat, prostě nemožné.

Kdo by odolal názvům seminářů, jako například: Bohyně v našem nitru se probudí, Nastává období bohyně lásky, Setkání v kruhu žen – prožitkový seminář tantry žen a mužů, Kde jinde by se žena měla stát bohyní než u sebe doma, Objevte svou bohyni sexu na www.carodejka.cz, Budete tančit tanec všech tváří bohyně, ze které se rodí lidská žena, Probuzení bohyně – celodenní intenzivní seminář, Oslava bohyně (seminář nabízí muž), Dcera bohyně Eset, víkendový seminář v duchu súfí, Naučíte se problematiku trojjedinosti bohyně a boha, Stala jsem se bohyní velkou matkou, Poznej svou vnitřní Bohyni, Korektní sestřička bohyně Moudrosti, Bohyně Sofia a její poselství, seminář v čajovně, Bůh a Bohyně v nás, cesta k tantrickému potěšení, nebo Bohyní sexu za víkend? No nekupte to, že?

Zatímco (mezinárodní) konference bohyň neuškodí sebevědomým a zaopatřeným, tedy ve srovnání s českými ženami bohatým anglickým či americkým důchodkyním (nebo českým psycholožkám, které vystudovaly za socialismu, a teď se jen rekvalifikovaly a na naivitě žen začaly vydělávat), pro naše naivní a neinformované účastnice představují tyto semináře právě v době zmatků a celospolečenských neřešených a neřešitelných (finančních, energetických a ekologických) problémů značné a zatím nevnímané riziko.

Tak jako je (energeticky, lidsky a celospolečensky) snazší a efektivnější prostě se nerozčílit, než se rozčilovat, a pak absolvovat seminář Jak zklidnit své emoce, právě tak je snazší a efektivnější prostě na tyhle semináře nechodit, než jich několik absolvovat a pak být nešťastná (a svým věčným nespokojeným brbláním protivná a nakonec nebezpečná svým partnerům a rodinám). Za pár dnů totiž euforie „bohyně" zákonitě vyprchá a taková žena musí absolvovat (zkonzumovat) další a další semináře. A SSB je tu.

Jaké jsou hlavní příznaky SBB? Například: Neustálá nespokojenost (s partnerem, sexem, oblečením, životem), zvláště v období PMS přehnaná kritičnost a úsečnost (někdy až nenávist), ztráta sexuální apetence (zvláště vůči partnerovi), stále větší posedlost televizními seriály, ženskými časopisy a schůzkami s (rozvedenými) kamarádkami, a především dalšími a dalšími semináři šamanek, čarodějnic, a bohyň, ale také kartami bohyň a andělů, knihami o čarodějkách a bohyních a zaručeném sexu, ale také stále větší ochota k radikálním řešením a stále větší hluchota k logickým argumentům tuhle změnu postojů nic nechápajících partnerů.

Je to paradox: i vysokoškolsky vzdělané ženy nesnesitelně snadno podléhají SBB a nedochází jim, že v čím dál složitější společnosti je stále méně pravděpodobné, že dlouhodobé individuální nebo celospolečenské problémy vyřeší jeden seminář nebo jeden prezident či dokonce jedna pilulka. Jenže bludný kruh nesnesitelně lákavých reklam a tobogánová infekce iluze, že jeden víkend vyřeší mnohaletou nespokojenost (včetně neschopnosti použít rozum, protože ten je nadopován a tedy brainwashingově vypnut drogou zákusku či pocitu štěstí na konci semináře Bohyně) vítězí: nejsem šťastná ani po třetím semináři? Tak zvýším dávky: dám si čtvrtý a pak pátý.

Českem obchází strašidlo víkendových seminářů bohyň.

Hurá, už je tady reakce, jenž stojí za přečtení.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama