Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Večery plné hudby

V prostorách domu Maitrea, v Týnské uličce č. 6, jsem 23. září poprvé pouštěl unikátní nahrávky, a v rámci cyklu Vesmír ladí vyprávěl o „tajných dějinách hudby“, a o tom, co všechno nám o „jiné“ hudbě neřekli a jaká je to škoda. Škoda byla především v tom, že přišlo málo lidí. Ti ovšem byli navýsost spokojeni.

 

 

Pouštěl jsem zvukový záznam tance kmene Kwenyii z Polynézie, šamanskou iniciaci média z Amazónie, a hovořil také o tom, že když mluví muž, fungují převážně v levé mozkové hemisféře, zatímco když mluví ženy, fungují v obou hemisférách. Ale když muži dělají aktivně hudbu, i o jim funguje mozek propojeně, v obou hemisférách. A že extatické zážitky z hudby jsou stejné povahy jako mystická či náboženská extáze. A že  duchovnost existuje.

 

Reklama

Pouštěl jsem ukázku arabské tranzovní hudby  (kousek záznamu rituální slavnosti na oslavu plodnosti v podání jednoho z následovníků hudebníků z legendární Jajouky, a ženskou formu tranzovní hudby gnawa, které se říká hadara (což, nedivte se, znamená tranz).

 

Mluvil jsem o tom, že pro Indy je nejdokonalejším hudebním nástrojem lidský hlas, a proto že jejich dechové nástroje, bambusové flétny a dvouplátkové „hoboje“, kterým se říká šenaj, jsou zvukem a výrazem hlasu velmi podobné. Na ukázce indického souboru z doby slavnosti Kuma mély jsem poukázal také na zvláštní jev zfázování rytmů a interference fónů v případě, když hraje hodně lidí najednou.

 

A když už jsem pouštěl indickou hudbu, vyprávěl jsem o předposledním činu legendárního Ravi Šankara. Pustil jsem dvě ukázky z jeho CD Chants of India. Na kterém pomocí evropských hudebních nástrojů dokonale zhudebnil ty nejstarší a nejznámější náboženské posvátné písně (včetně jedné mantry).

Jako překvapení jsem pustil postupně zpomalovaný záznam cvrlikajícího ptáčka: zpomaleno postupně 12x, 24x  a 48x to znělo víc a víc jako lesní roh a dokonalá hudba. Každý vrabec je Mozart.

 

Pustil jsem ukázku didžeridu (a vyprávěl o převratném vynálezu cirkulárního dechu a 40 000 let staré metodě jak na termity vyžraný kmínek eukalyptu produkovat výživnou směs léčivých frekvencí, pygmejskou polyfonii (kdy každý může zpívat co chce a přece to zní jako sladěný sbor) a především záznam hlubokého mručení tibetských mnichů. Poslechli jsme si delší záznam bílého šumu, ale i ukázky třicet let starých, vůbec prvních pokusů o hudbu, která léčí.

 

Příště, 21. října, opět od 19:00, budu tři hodiny pouštět unikátní hudbu dokreslující povídání o tom, jak úzce souvisí hlas s duchovností, která prokazatelně existuje, jak a proč a která hudba léčí, a jak prostým uvolněním hlasivek můžeme uvolnit emoční bloky. Pustím ukázky šamanů z Tuvy, islámských recitátorů Koránu, tibetských mnichů, gregoriánského chorálu, manter, ale i alikvotního zpěvu.

 

Že by to všechno a mnohé další (včetně možnosti se zeptat i na to, na co jste se styděli zeptat svého učitele) nestálo za přímý zážitek? Že by mí čtenáři nevěděli nic o tom, jak úzce souvisí zvuk a hudba (potažmo zpěv) s duchovností, a že duchovní člověk je zároveň šťastnější, zdravější, chytřejší a ekologičtější než člověk běžný, tzv. normální?

Hudebně duchovní večery pod názvem Vesmír ladí pak budou pokračovat 25. listopadu 2008 na téma Proč (etnická) hudba funguje? (základy a zásady vlivu hudby na tělo a mysl člověka. Ukázky původní hudby Afriky, Tibetu, súfijských dervišů, kečaku z Bali atd.) a  16. prosince 2008 na téma Zázrak lidského hlasu (Alikvotní zpěv jako náprava rozladěných buněk a tkání. Nemoc je jen špatná písnička).     

   

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama