Nějaký Leo-li Gabor, silně věřící „velký dobroděj“, se rozhodl, že svou neobvyklou pomoc nabídne i čtenářům tohoto časopisu. Vypadá asiatsky (čínský cvičební úbor?), mladě, mužně, a nechce za své služby ani korunu. Jediné, co musí zájemce udělat, je poslat na otištěném kuponu všechny údaje o své osobě, tedy příjmení, jméno, adresu, datum a hodinu narození, a dvě poštovní známky. A vybrat si 5 ze 17ti nabízených (očíslovaných) přání: vyhrát velký obnos peněz, získat velkou výhru ve Sportce, vyšší plat, vyhrát dům nebo auto v loterii, získat vysněnou práci, vyhrát nejméně milion korun, mít vždy štěstí ve hře, získat výhodně byt nebo dům, získat dar od někoho velice bohatého, vyhrát v kasinu, nečekaně získat velké dědictví, dostat pozvánku do krásných domů a usedlostí, potkat někoho slavného a bohatého, pobývat u nejmovitějších tohoto světa, cestovat po nejkrásnějších zákoutích světa, uzavřít bohatý sňatek.
To je nabídka, že? Co kdyby na tom něco bylo, pomyslí si obyčejný čtenář z Dolní Horní, pošle kupon se svými údaji (no nezkuste to, jen za dvě známky), a bude netrpělivě čekat na odpověď (ve které dobroděj slibuje do dvou týdnů zaslat kromě tajemných rad i Minci Bohatství).
No nezkuste to, zvláště když Leo-li Gabor o sobě skromně uvádí: „Jsem považován za jednoho z nejnadanějších věštců mého pokolení. Mé dobročinné působení je tam mocné, že mohu změnit život každého v úžasnou existenci. Za mou schopnost překonávat nevlídnosti osudu a konání dobra vděčím největším mistrům tajemných a spiritistických věd, kteří mne zasvětili do tajemství štěstí a úspěchu… Ano, mám nezvyklý dar, který mohu popsat čtyřmi slovy: Síla, Touhy, Působení, Výsledky.“
Uff. Proč chce zdarma pomoci Čechům? Po krátkém pobytu v Česku prý uslyšel nadpřirozený hlas, který mu říkal: „Leo-li, musíš něco udělat!“ Několik dnů nemohl vůbec spát a tak poprosil přítele, aby vybral několik časopisů, aby mohl pomoci.
Reklama je to pečlivě vymyšlená, útočící na nejnižší „pudy“ každého člověka, ideálně načasovaná do předvánočního času. Zaškrtnout musíte dvě políčka, u kterých je napsáno: „Ano, drahý Leo-li, chci splnit 5 finančních přání a souhlasím s tvou bezplatnou pomocí. Ano, drahý Leo-li, níže uvádím 5 mých nejdůležitějších finančních přání, aby se můj život konečně stal takovým o jakém sním.“ A navíc je tam poznámka: U přání č. 1 uveďte částku, kterou chcete vyhrát. Je to ………………………….. Kč (pokusil jsem se vytečkovat stejnou vzdálenost, jaká je na letáku. To je potenciálních nul, co?).
„Sekretariát“ Leo-li Gabora sice v jedné větičce naznačuje, že ani služby tohoto dobroděje nefungují na 100% (Můžete mít jistotu v tom: většina lidí, kterým Leo-li pomohl, byla úspěšná), ale jinak to prostě nemá chybu.
Už už jsem tedy chtěl začít hledat obálku (J), když jsem si všiml, že po straně letáku je velmi malinkatým písmem napsáno: „Souhlasím se zpracováním mých osobních údajů pro účely společnosti FAST MAIL SERVICE v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.“
Vida, tahle zasilatelská společnost si hodlá vybudovat velkou databázi adres slepě důvěřivých lidí z celé republiky. Co by pak s databází (kromě zasílání letáků a prodeje údajů jiným zásilkovým a obchodním společnostem) dělala, je přece jen její (legální, zákonná) věc.
Jsem si jist, že ani jeden z těch důvěřivců (jenž to malinkatým písmem ještě svisle otištěné upozornění prostě ani nezaregistrují, natoč přečtou), kteří kupón se svými údaji vykukovi Leo-li Gaborovi pošlou, netuší o skutečných motivech tohoto „dobroděje“ vůbec nic.
A že si způsobí leda tak (střevní, nebo jiné nejvroucnější zdravotní) potíže.