Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Hudební hluch neexistuje 3

Setkávám se s nimi již třetí desetiletí: s muži a k mému překvapení i ženami, kteří a které nezpívají. Myslí si, že zpívat neumí. Že mají tzv. hudební hluch. To je ale jeden z velkých mýtů a omylů naší „moderní“ společnosti. Každý umíme zpívat, a každý bychom měli denně zpívat. Tak, jak nám „zobák“ narostl, a nikoli tak, jak nám předepisují učitelky hudební výchovy a profesionální zpěváci. Vzhledem k množícím se dotazům na toto téma jsem se rozhodl, že postupně zveřejním (a sem tam doplním) několik kapitol z mé knihy Hudba jinak. Ta dnešní ukázka je o dr. Tomatisovi a jeho objevech.

 

Francouz Alfred Tomatis začal ve 30. letech minulého století studovat svět lidského embrya a zjistil, že hlas matky ovlivňuje plod. Od 50. let pak pokračoval jeho výzkum a vývoj metody, které říká Sonic rebirth (Zvukové znovuzrození).

Příběh začal, když si Tomatis uvědomil, že právě tak jako se mláďata ptáků nenaučí zpívat, nemají-li možnost slyšet zpěv svých rodičů, právě tak má hlas matky pro rozvoj plodu obrovskou důležitost. Otázka zněla: má zvuk v děloze svou roli, a pokud ano, jak jeho nedostatek  nebo nekvalita ovlivňuje pozdější zdravotní problémy, např. poruchy řeči nebo dokonce autismus?

Reklama

 

Narozdíl od tehdejších lékařských tvrzení Tomatis od počátku prohlašoval, že plod v děloze slyší. Přes veškeré opovržlivé útoky mnoha lékařů Tomatis vytrval a prokázal, že uši se vyvíjí už v 10. týdnu těhotenství a fungovat začnou ve věku čtyř měsíců. Pro potřebu akustického měření v děloze Tomatis vyvinul unikátní systém mikrofonů, reproduktorů a zvukových filtrů. Jak zjistil, plod slyší většinou nízké frekvence mnoha zvuků – tep matčina srdce, její trávicí systém, rytmus dechu a kromě ostatních vnějších zvuků také matčin hlas. Jsou-li to zvuky klidné a známé, poskytují plodu podmínky pro všestranně harmonický vývoj.

 

Tomatis dále zpozoroval, že novorozeně je obvykle velmi neklidné, dokud nepromluví jeho matka. V tom momentě se dítě otočí směrem jejího hlasu. Novorozeně reaguje jen na určitý hlas, jediný hlas, kterému byl vystaveno ještě v děloze. Matky to samozřejmě instinktivně cítí a tak většina žen na světě dítě okamžitě přitiskne k prsu a tiše mu zpívá ukolébavky.

Tomatis, který jako příčinu mnohých dětských nemocí určil přerušení tohoto obvyklého řetězu zvukových kontaktů, začal vyvíjet zařízení, které by pomohlo obnovit zvukové prostředí dělohy. Dosud nenarozené dítě slyší zvuk v tekutém prostředí. Asi deset dní po narození, když tekutina v uchu vyschne, začne slyšet i ve vzduchovém prostředí. Vnější i střední ucho se adaptují na vzduch, zatímco vnitřní ucho neustále funguje ve vodním prostředí, kterému bylo vystaveno už devět měsíců. Tomatis natočil matčin hlas, vyfiltroval všechny nepotřebné frekvence a napodobil tak zvuk matčina hlasu, jak by asi byl slyšet v děloze. Výsledkem byl sám překvapen: místo ženského hlasu uslyšel zvuky, které zněly jako jemné vzdálené ozvěny africké savany.

 

Doktor Tomatis svůj přístroj a metody celé roky neustále vylepšoval, ale metoda zůstala stejná. Dětský posluchač je vystaven filtrovaným zvukům hlasu jeho nebo její matky a zažívá tak jakýsi nevědomý primární návrat k tomu nejranějšímu vědomí. Ukázalo se, že tato metoda je zvláště úspěšná při léčbě poruch řeči u dětí, které jsou fyzicky schopny slyšet, ale neodpovídají.

Luke Smith měl od narození poškozený mozek. Rodičům bylo řečeno, že nebude ani chodit ani mluvit, a že nikdy nepřesáhne mentální kapacitu tříměsíčního dítěte. Nebyl autistický, ale jevil autistické tendence: například se nikdy nevydržel dívat z očí do očí. Už na druhé a třetí seanci začal běhat kolem ordinace. Pak přiběhl k mamince, podíval se jí do očí, objal ji a řekl: „Mami“. Bylo mu tehdy osm a do té doby nepromluvil. Dnes chodí a mluví. Používá slovní zásoby asi tisíce slov v několika řečech.

Dnes používá doktor Tomatis podobnou metodu vyfiltrovaného proudu hudby (většinou Mozartových houslových koncertů) i při léčbě dospělých. Ukázalo se, že takto lze úspěšně pomoci vývoji i předčasně narozených dětí. Ty, které byly vystaveny filtrovaným nahrávkám hlasu jejich matky, prokázaly velmi rychlý návrat do normálních váhových a rozměrových kategorií.

 

Tomatis zdůrazňuje, že zvuk hlasů rodičů je velmi zdravý a přímo nutný i pro děti, které jsou dokonale zdravé. Doporučuje například, aby se i školáci učili nahlas. Tvrdí, že vysoké frekvence (3000 až 8000 Hz) rezonují převážně v mozku člověka a ovlivňují jeho činnost, jako je myšlení a paměť, střední frekvence (750 až 3000 Hz) stimulují srdce, plíce a emoce, a nízké frekvence (125 až 750 Hz) ovlivňují pohyb těla. Vysoké frekvence (nad 8 000 Hz), které jsou tak vhodné pro rozvoj plodu, slyší dítě poprvé z matčina hlasu. Jsou v děloze filtrovány kostmi, tkáněmi a plodovou vodou matčina těla. Dítě slyší zvuky nejen svýma ušima, ale celým tělem, převážně kostrou jako celotělním rezonátorem. Tento nitroděložní dialog stojí na počátku jakéhokoliv naslouchání. Dítě slyší hlas matky a je jím tak frekvenčně vyživováno. Když matka zmlkne, plod naslouchá a čeká, kdy zase hlas přijde. Podle doktora Tomatise je ve vzájemném a co nejčastějším dialogu matky s dítětem položen základ veškerých dalších schopností komunikovat a učit se jak jazykům, tak sociálním dovednostem. Tomatis navíc tvrdí, že sluchové problémy, způsobené stresem, zapříčiňují ušní infekce, nehody, nemoci nebo emoční či fyzická traumata, která pak vedou ke spoustě dalších zdravotních a sociálních problémů.

Během typických modelových seancí, které zahrnují dvě hodiny poslouchání, každý den po dva týdny (kromě nedělí) a po třítýdenní pauze dalších sedm dní poslechu upravených kazet doktor Tomatis zjistil některé další překvapivé věci. Tak, jako jsme buď leváci nebo praváci, tak také máme dominantní pravé nebo levé ucho. Tomatisův program umožňuje klientům používat většinou slabší a méně aktivní pravé ucho efektivněji. Lidé jsou pak schopni lépe kontrolovat parametry svého hlasu, intenzitu řeči, frekvenci slov, rytmus a tok vět. Lidé, kteří poslouchají více pravým uchem, jsou většinou extrovertnější, dokáží spontánně a vhodně reagovat na emoční situace a méně propadají úzkostem, tenzím, frustracím a agresi. (Všimněte si, že když držíte telefonní sluchátko u pravého ucha, většinou dokážete věnovat osobě, se kterou hovoříte, daleko větší pozornost a váš hlas je teplejší.)

 

Další Tomatisův slogan zní: „Hlas obsahuje pouze ty zvuky, které ucho slyší.“ Lidé se sluchovými problémy mají většinou plochý hlas. Ostrý řezavý hlas například naznačuje, že člověk není schopen analyzovat vysoké harmonické tóny. Jakmile projde Tomatisovou léčbou, jeho hlas postupně zesiluje, stává se rytmičtějším, přesnějším a obsahuje daleko víc harmonických tónů. Málokdo ví, že doktor Tomatis takto pomohl i slavným zpěvákům, jako byla operní pěvkyně Maria Callas nebo rocker a písničkář Sting. Gerard Depardieu také vděčí za svůj úspěch doktoru Tomatisovi. Ještě na konzervatoři zněl jeho hlas ustrašeně a zaškrceně, zvláště během emočně vypjatých scén. Po několikaměsíční léčbě v Tomatisově centru se jeho hlas upravil, frekvenčně značně rozšířil a nemění se ani za emočně jakkoli dramatických okolností.

 

Doktor Tomatis sám každý den poslouchá až čtyři hodiny hudbu, která je bohatá na potřebné frekvence, a věří, že právě to způsobuje, že mu stačí spát pouze čtyři hodiny denně. A těhotné ženy začínají používat jak moderní přístroje, které zvukově a rytmicky stimulují jejich miminka v bříšku, tak sami zpívat. Pamatujte si. Ženy a budoucí maminky: hudební hluch neexistuje, a „Čím víc maminka jiný stav prozpívá, tím líp pak miminko všestranně prospívá.“

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama