Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Indie aneb Šivanandovo dvacatero

Jakoby se s nimi roztrhl pytel: stále větší počet Čechů a českých dvojic jede na pár týdnů do Indie. A nejedná se o turismus jako takový: jde spíše o spirituální turistiku. Cílem jsou posvátná místa hinduismu nebo buddhismu, a také nějaké ty ášramy. Nadšencům a nadšenkyním nedochází, že oni (ony) sami(y) jsou často lokálně spirituálnější a globálně ekologičtější, než by byli v Indii, a pobyt v meditačním centru někdo na Vysočině je pro jejich těla a mysli přínosnější, než drahý a exotický výlet do ášramu.

 

Českým hledačům laciného turistického duchovna nedochází, že Indie už není, co bývala. Pobyt v ášramu (například v Púně), kde se každý večer shromáždí desítky tisíc evropských a amerických adeptů duchovna a zpívají duchovní písně, se totiž podobá spíše zpívajícímu kotli fotbalových či hokejových (a v USA baseballových či basketbalových) fanoušků, než skutečné očistně-duchovní práci na sobě samém.

Reklama

Našel jsem si (po doporučení od Inda, žijících dlouhodobě v Česku) stránky toho nejlepšího (nejuznávanějšího, nejmasovějšího, ale stále s „atmosférou“) Šivanandova ášramu, a zjistil, že celé roky dělám (určitě nejen já) přesně to, co tento již zemřelý guru značného počtu příznivců v Indii a především v západním světe doporučuje ve svém Dvacateru. A tak překládám a komentuji:

Vstávej časně ráno, zpívej mantry a medituj, nebo v jiné variantě Zpívej mantry a medituj v lotosu (nebo polovičním lotosu), radí Šivananda. No a co celé roky dělám jiného? Zatímco moje žena vyspává do jedenácti, já obdivuji východy slunce, chodím ráno obdivovat výhled a přírodu a roční období (cestou na nákup), dovezl jsem do Čech mantry Henry Marshalla a Devy Premal (i je samotné) a celé roky mantry a meditaci propaguji a zpívám (kniha Návod na použití člověka je beznadějně vyprodaná, ale nakladatel další vydání prý neplánuje).

Jez mírnou stravu, nepřejídej se, radí legendární indický guru. No vždyť tu právě jím celá desetiletí (a úspěch harekrišnovských jídelen a indické restaurace Beas na starém městě pražském dokazuje zájem). Věnuj desátek svého příjmu potřebným, denně studuj duchovní literaturu, zní další rady. Charitu podporuji, dárcovské sms posílám, kde mohu tam propaguji podobné aktivity jiných,a duchovní literatury jsem přeložil a ve svých časopisech publikoval tuny. Udržuj svou vitalitu (nepřeháněj to se sexem), nekuř, neber drogy, nepij alkohol a nejez masitou a kořeněnou stravu. Vždyť právě to celý život dělám…

Občas dodržuj půst, nebo konzumuj jen mléko nebo ovoce, no, to už je horší, protože nemám důvod držet půst nebo hladovku, ale alespoň jsem značně omezil porce (a například právě v harekrišnovské jídelně Góvinda bych velkou, tedy obvyklou porci, nesnědl, ani kdyby mi za to platili.

 

Dvě hodiny denně (a při jídle) dodržuj (vnitřní) mlčení, radí Šivananda, a já, zkušený mlčeč, se jen usmívám pokusům mnohých mých seminaristů dodržet alespoň část dnes bobříka mlčení. Mně samota a mlčení nevadí, naopak.

Mluv pravdu za každých okolností. Mluv málo a pozitivně. Hm. Kolikrát jsem narazil, protože jsem mluvil pravdu, a kolikrát mi to vyčítali! A celé roky učím pozitivní mluvu. Jen s tím „mluv málo“ se ještě, jako duchovní učitel a lektor seminářů, potýkám¨, protože je potřeba o tom všem mluvit.

Redukuj své potřeby. Žij šťastný, spokojený život. O tom by mohla vyprávět má žena: mám jen velmi málo osobních věcí (kromě triček s potiskem Baraka: Happy New Age 2000, těch mám na celý život… účastníci seminářů si je objednali, my je dali vyrobit, ale pak je nikdo neodebral). A módní cesta do Indie (za poznáním sebe sama) dnes už prostě není třeba, protože všechno k práci na sobě samých je i teď a tedy, i v Česku. A domnívat se, že když jsem tady nešťastná, že štěstí najdu během několikatýdenního pobytu v mezinárodním ášramu, je donebevolající naivita (a Šivananda i Ošo by se zhrozili, kdyby viděli, co se děje v jejich ášramech, a tak jako Ježíš penězoměnce, i oni by většinu těch módních spirituálních turistů vyhnali).

A další z Šivanandova dvacatera? Nikdy neubližuj jiným. Buď k nim laskavý. Pravidelně čisti své nitro (sebeanalýzou). Nebuď závislý na jiných. Buď soběstačný. Mysli na to, co tě přesahuje, hned od probuzení. Dodržuj heslo jednoduchý život, vysoké myšlení. Pomáhej ostatním hledačům duchovna, chudým, nemocným a trpícím.

Hm. Přesně to dělám(e) celé roky. A ani nemusím zanechat mnohaletou ekologickou „stopu“ tunami propáleného leteckého paliva.

Naznačuji, že tak jako moje generace musela odolávat a odolat ideologickému nátlaku na zmanipulování touhy po svobodě a nezávislosti (a podařilo se to jen málokomu), ta současná generace musí odolávat a odolat nátlaku reklam a médií, a pokusit se nepodlehnout konzumerismu (je jedno, jestli konzumuji stále víc maso, mobily, CD nebo DVD, nebo knihy o zaručeném sexu nebo víkendové semináře šamanismu a bohyň, vždy prostě konzumuji).

Abychom si rozuměli: nehoruji proti dlouhodobým cestám a pobytům mladých lidí v cizině: právě naopak. Jen se snažím varovat před povrchností a módností a masovostí. Znovu opakuji: měl jsem přítele, který se v 70. letech den ze dne přestal přežírat masem, a začal se přežírat zrním. Současní hledači duchovna padají do stejné pasti, protože se přežírají knihami a semináři o duchovnu (a jezdí do Indie jako spirituální turisté).

Naznačuji tedy, že stejně intenzivní a transformativní zážitky z Ošových aktivních meditací jako v Púně (a protože to není tak exotické a masové, i lepší) lze zažít u Brna a jinde. Stejně kvalitně jako v Japonsku (a protože to není tak exotické a masové, i lépe) se lze naučit sedět v zazenu v centrech v Praze, Brně a jinde. Že stejně moudré a zkušené duchovní učitele lze najít i u nás (a v Evropě).

Turismus (jakkoliv duchovně je zabalen a propagován) je stále jen turismem (a ne poutí), a pobyt v mezinárodním ášramu v Indii je spíše jen kolektivní hypnózou (a ne meditací).

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama