Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Nadpřirozeno

Jak vzniklo náboženství? Proč asi náš praprapředek viděl bohy za každým hromem, bleskem a vichřicí? Proč obětoval duchům jezer a roklí a v příhodnou roční dobu vykonával složité rituály? Kolik z tohoto kulturně-náboženského zvyku (a potřeby, jinak by se to neujalo) v nás přežívá dodnes? Pomáhá víra (v nadpřirozeno) v denním životě?

Když nemůžeme ovlivnit situaci běžnými prostředky, zoufale hledáme nemožná a iracionální vysvětlení, píše se v dalším článku na téma jak vnímáme realitu. Na stránkách prestižního vědeckého časopisu Science podali američtí vědci Jennifer Whitsonová z University of Texas a Adama Galinský z Northwestern University důkaz o tom, že když člověk ztratí kontrolu nad vývojem událostí, zoufale hledá jakékoli vysvětlení a je náchylný vidět příčinné souvislosti i tam, kde evidentně žádné nejsou. 

Mysl člověka, aby se zklidnila, hledá vysvětlení, souvislosti. Každá nová věc a činnost (například den v cizím městě státu, jehož jazyk neznáme) vyžaduje extrémní porce energie, a mozek a tělo za chvíli „vypíná“: jsme unaveni daleko dříve, než kdybychom tytéž kilometry nachodili ve městě, ve kterém žijeme. Víra (v nějaké to nevysvětlitelné nadpřirozeno) ovšem mozek sjednocuje, zefektivňuje, zklidňuje.  

Reklama

Co si ale s tímhle evolučním dědictvím počít v době, která novotami a šoky a zatím nepochopitelnými objevy přímo hýří? Ti, kteří již nestíhají, vypínají, utíkají se do ústranní, anebo si nacházejí „vysvětlení“ v záhadách, teoriích různých spiknutí, nebo v ezoterním nadpřirozenu. Nabídka šamanských, ženských a dalších kurzů a seminářů je dnes nepřeberná: vždy jde o objasnění nějaké záhady (lidského těla, duše, přírody) a nabídku levného a „snadného“ návodu na použití. A jakmile jsou v mysli váhajícího a znejistěného človíčka nastolena „vysvětlení“, jakkoli iracionální, přichází uklidnění a opětovný pocit pohody ze světa, kde je všechno tak, jak má být.  

Whitsonová a Galinsky zapojili do svých pokusů čtyři desítky dobrovolníků z řad studentů. Polovině poručili, aby si představili situaci, kdy nemají nejmenší vliv na výsledek dění. Měli se vžít například do role spolujezdce během autonehody. Druhá polovina si představovala situaci, ve které měli běh událostí pod kontrolou. Vžili se například do role studenta, který jde dobře připravený na těžkou zkoušku.

Po této průpravě dostaly obě skupiny dobrovolníků stejný úkol. Měli si představit, že jsou obchodníci, kteří neuspěli při prodeji, protože před ním nemohli provést obvyklý rituál – třikrát dupnout nohou o zem.

Pokud měli dobrovolníci v hlavě dojmy ze situace, kterou plně kontrolovali, připadala jim souvislost mezi rituálem a fiaskem při obchodu jako náhoda. Pokud za sebou měli představy situace, kdy byli bezmocní, brali nadpřirozené vysvětlení neúspěšného obchodu za přijatelné. 

Tendenci k hledání neexistujících souvislostí poté, co dobrovolník ztratil pocit kontroly nad chodem událostí, potvrdily i další testy. Dobrovolníci měli například sklon vidět v náhodných shlucích skvrn neexistující obrazce a ochotněji přijímali jako hodnověrné příběhy o zlovolných spiknutích. Whitsonová a Galinsky přitom ale dokázali, že z této situace existuje jednoduché východisko. Stačilo, aby se dobrovolníci na chvíli soustředili na důležité stránky svého osobního života, a soudnost při posuzování situací se jim rychle vrátila (což ale ženám, kterým nějaký ten hormon v PMS cele zamlžil svět, nefunguje, pozn. aut.). 

„Zdá se, že těmto tendencím propadáme v obdobích, která jsou pro nás z nějakého důvodu nebezpečná,“ řekl v komentáři pro časopis Science Dan Ariely z Duke University. Americký ekonom radí, aby lidé v takové situaci nespoléhali na vlastní intuici a radili se s odborníky. Znalosti a zkušenosti expertů jim pomohou navrátit ztracený pocit, že drží kontrolu nad během událostí ve svých rukou („pocit“ je zde důležitější než dosud platící zákony trhu, pozn. aut.). 

Jak moc nebezpečná je doba, ve které jsou zprávy prošpikované katastrofami a mrtvými? Kdy mít peníze je o nervy a nemít je je o zdraví? Kolika lidem pak subjektivně pomáhá četba článků o spiknutích a netušených, ale o to překvapivějších souvislostech (prakticky za každou cenu)? Nejsou odvěké pokusy (myslí) spoutat divoké nadpřirozeno do tenat institucionalizovaného náboženství jen druhou stranou téže mince úcty k zázraku života? 

Jednou z mnoha východ víry (v nadpřirozeno) je klidnější život a mírnější nebo vůbec žádné deprese. O tom, že víra dokáže zmírnit bolest jsme se dočetli již několikrát. Britští vědci z Oxfordské univerzity zkoumali práh bolestivosti u věřících, kteří sledovali obraz panenky Marie. Při sledování jiného obrazu (Dáma s hranostajem Leonarda da Vinciho) měli jak věřící, tak nevěřící pokusné osoby velmi podobné stupně bolestivosti, zatímco při sledování obrazu panenky Marie byl stupeň bolestivosti u věřících průměrně o dvanáct procent nižší.

Ukázalo se, že u věřících docházelo k aktivaci specifické části čelní kůry mozkové, kde dochází k přehodnocování vnímání bolesti. „Vše souvisí s duševním stavem mysli, jakého je člověk schopen dosáhnout,“ uzavírají výzkumníci. 

Duchovnost je tedy nejen jednotící a koordinující funkcí mysli, dosahující tak vyšší efektivity myšlenkových, ale i homeostatických a preventivně zdravotních funkcí mozku, ale také důsledek někdejší úcty k nadpřirozenu. Desítky tisíc let trénovaná pokora tvora, který se evoluci vymkl z kloubů, nemohla nezanechat stopy ve stavbě i funkci mozku a v práci mysli. Možná to byl jakýsi fígl našich prapředků: zavázat si to, čemu nerozuměl a co nemohl pochopit, nějakou tou obětí. Následně si pak pomohl nějakou tou rituální modlitbou (v jakékoliv formě)… a zklidnil tak svou psychiku.  

Vypadá to, že právě toto dědictví evoluce může být jednou ze skutečných příčin finančních krizí dokonale propojeného světového bankovnictví: bezmocní (střádalové a investoři) se obracejí k nadpřirozenu, a bankovní domy krachují. 

Naopak pozitivní verzí práce s nadpřirozenem je přirozená úcta k tajemství a obdiv hloubek lidského ducha u těch, kteří se nespokojí s předžvýkanými verzemi popisu reality, ale hledají ty své, pro ně a jen pro ně samé autentické. Kteří vědí své o iluzornosti lidského vnímání, ale dokázali hledat a najít relevantní informace (a prakticky zkoušejí metody), jak se vyhnout pastem smyslového vnímání a starých programů mysli. Jak využít daných programů mysli a nepadnout do pasti slepých uliček nekritického zbožštění přirozených, i když (zatím) nevysvětlitelných jevů. 

Pokora zjištění, že svět je lidským způsobem nepoznatelný (řečeno pragmaticky: svět nemá vědecké řešení), to je ten správný a patřičný aktivně pozitivní recept na nadpřirozeno.  

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama