Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Od vědy k Bohu

Stejnojmenná, dobře napsaná (a kupodivu i přeložená) kniha Angličana Petera Russela, popisující cestu skeptického fyzika k meditaci a uznání „božského“ ve všem a všude, by měla být na nočním stolku každého skeptika, politika, umělce a trolla. Doporučuji. A protože nejlepším důkazem její kvality je jen a jen její přečtení, doporučím ji některými náhodně (?) vybranými citáty. Čtěte prosím velmi pomalu a s přestávkami. Knihu z roku 2002 vydalo v překladu Viktora Horáka nakladatelství dybbuk v roce 2008

V minulosti bylo uvědomování si vlastního já považováno za důležité pro naše osobní blaho. Nyní se hra změnila: jedná se o základní podmínku našeho kolektivního přežití.

 

Máme pravděpodobně stejný sklon podléhat omezenému vědomí jako lidé před dvěma tisíci lety. Toto je zdroj našich problémů. Pokročilá technologie možná posílila naši schopnost kontrolovat naše životní prostředí, ale také posílila nedostatky našich jen částečně vyvinutých vědomí.

Reklama

 

Budoucí rozvoj lidského druhu nesměřuje ven do vesmíru, ale dovnitř, do skrytých hloubek vědomí, a nakonec do božského.

 

Existují pouze dvě cesty, jak žít svůj život: buď s vědomím, že nic není zázrak, nebo s vědomí, že všechno je zázrak. Albert Einstein

 

Děláme si takové starosti, zda v budoucnosti dosáhneme klidu, nebo se  zlobíme na něco, co stálo v cestě ke klidu minulosti, že nikdy nemáme šanci být v klidu v přítomnosti.

 

Svět, který vnímáme, není fyzický svět. Svět, který známe, je svět, který se objevuje v naší mysli: tento svět netvoří hmota, ale mysl.

 

Hmota se neskládá z hmoty.

 

Zelená, kterou vidíme, je vlastnost vytvořená ve vědomí. Existuje pouze jako subjektivní dojem v mysli… Ve fyzické realitě neexistuje žádný zvuk, pouze tlakové vlny ve vzduchu. Zvuk existuje pouze jako prožitek v mysli příjemce – ať už se jedná o člověka, jelena, ptáka nebo mravence.

 

Každému psychologickému pojmu v angličtin existují čtyři v řečtině a čtyřicet v sanskrtu.

 

V roce 270 př. n. l. málo známý řecký filosof Aristarchos přišel s myšlenkou, že Země a ostatní planety se pohybují okolo Slunce. Pokud by jeho názory převládly, namísto závěrů Platóna a Ptolemaia, dějiny se mohly ubírat zcela odlišným směrem.