Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Už je to tady (hyperaktivně)

Konečně nějaká čísla, zvolal jsem, čtouc článek o hyperaktivních dětech. Tedy ne o nich, ale o tom, že si jejich rodiče v rámci nového systému plateb ve zdravotnictví  za to, že jsou jaké jsou, notně připlatí. Už je to tady, říkal jsem si, konečně snad lidem začne docházet, jak jsou stále závislejší na lékařské a farmaceutické lobby, a jak chytří jsou lékaři, kteří si medikalizací porodů připravují své budoucí klienty.

Děti, které trpí hyperkinetickou poruchou (ADHD), bývají divoké, riskují, jsou nepozorné a neposedné, píše se ve zmíněném článku. Kvůli tomu často přijdou k úrazu. Poskytovaná lékařská péče je u nich 2,5krát dražší než u sourozenců bez diagnózy ADHD. U těchto dětí se zaznamenává třikrát více otrav a čtyřikrát tolik úrazů, se zraněnou hlavou se děti léčí o 15 procent častěji než jejich klidnější sourozenci. V aktuálním čísle Lékařských listů to (konečně!) napsala Eva Malá z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

 

 Prozatím léčba zraněných dětí stojí peníze pojišťovnu, od Nového roku ale část nákladů ponesou i rodiče. Za návštěvu lékaře se bude platit 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a za pohotovost 90 korun. Platit se bude také 30 korun za položku na receptu. Jak dále naznačuje článek, hyperkinetická porucha byla poprvé definována před 67 lety a za tu dobu se už několikrát přejmenovala. Je známá pod pojmy lehká dětská encefalopatie, minimální mozková dysfunkce nebo porucha pozornosti. Jde o „neurovýchovnou“ poruchu, způsobenou částečně geneticky a biologicky, ale dílem ovlivněnou výchovou a stresem.

„Je pravda, že před rozpoznáním této poruchy byla značná část dětí s ADHD bezúspěšně trestána, propadala a byla posílána do polepšovny. Nyní se ví, že si zaslouží spíše léčbu než výprask, ale také je pravda, že ne vždy se to od nevychovanosti snadno odliší,“ píše Cyril Hoschl (který přidal i typicky českou pikantnost: „Mimochodem tam, kde školy začaly dostávat na problémové žáky s psychiatrickou diagnózou příspěvky (zvládnout takovou třídu je obtížnější), počet diagnóz prudce stoupl.“).  

Reklama

Kde jsou příčiny vzniku této nemoci? „K poruše často dochází u dětí, jejichž matky v těhotenství braly drogy, pily alkohol nebo kouřily.“ Dodávám, že „často“ je spíše „většinou“, nebo spíše „vždy“, a také že velký podíl mají i traumatické porody. Tyhle děti mívají problém udržet pozornost, třeba ve škole. Přestože mohou být velmi inteligentní, mnohdy nedokončí ani střední školu. V 70 až 80 procentech nastupují na nekvalifikovanou práci. Více než 60 procent z nich v době dospívání kouří, pije alkohol, experimentuje s drogami a střídá sexuální partnery. 

Zpět k počátku všeho (teď budu záměrně přehánět, ale mám k tomu důvod): přílišná medikalizace porodů (a neinformovanost těhotných) obvykle přivede ženu do nějaké té velké porodnice (které dnes mají dokonce pořadníky, jak moc jsou, samozřejmě díky soustavné mediální kampani o rizicích porodů doma, populární), a vede ke zbytečně častým traumatům při porodu: rodí se hyperaktivní děti. Ty pak, viz čísla výše, už jen samou svou existencí za svého života zaplatí pojišťovně a lékařům daleko víc, než dítě zdravé, porozené přirozeně. Je tedy „v zájmu lékařů“ (a farmaceutů), aby se jich rodilo stále víc. J A ono se rodí… 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama