Reklama
 
Blog | Vlastimil Marek

Změny

Pozoruji to všude kolem sebe: ačkoliv i ekonomové (a ministr financí a astrologové a skeptici a čarodějky) upozorňují, že rok 2009 bude rokem nevyhnutelných změn a omezení, lidi (pokud to nejsou zrovna ti z práce propuštění) se chovají, jakoby se to týkalo jen těch druhých. Ne, nepíši šíbrům a na astronomické příjmy uvyklým poslancům, sportovním a „uměleckým“ hvězdám a politikům. Obracím se na ty, kteří už nějakou dobu přece jen tuší, že Země není dost velká na chamtivé požadavky nejen těch výše zmíněných. Zemi a nám všem ostatním žel, o skutečně praktické trvale udržitelné spotřebě (ač i tohle sousloví je nesmysl) se už dá hovořit s kdekým, ale ne s naprostou většinou žen.

 

Dokud si to nejen ti informovanější a zodpovědnější neuvědomí a nepřepřáhnou z hmoty a konzumu na vztahy a duši, bude to jen horší. Když jsem za socialismu vykládal přátelům a zájemcům, ať si vychutnají možnost být zaopatřen státem a bydlet ve velkých bytech za hubičku, klepali si na čelo. Tehdy šlo o to uchovat si duševní a tvůrčí svobodu, dnes jde o to ubránit selský rozum vůči spotřebě a reklamě. Když jsem před necelým rokem psal a radil čtenářům, ať si to vychutnají a užívají, dokud je čas, psali mi výhružné e-maily. V polovině 80. let jsem mluvil a psával o tom, že pokud by Číňané chtěli dosáhnout životní úrovně tehdejších Norů, nebudou na to stačit suroviny celé planety. Dnes v podobném duchu píší už i běžné noviny, ale protože jsou navíc plné barevnějších senzací a skandálů, nikdo na varovné články nereaguje. A tak nadále informuji, ale už ani především od žen nečekám jakoukoliv reakci třeba na tvrzení, že my tady v Česku patříme mezi 5% nejbohatších obyvatel Země (v kombinaci střechy nad hlavou, tepla v zimě, dostatku jídla, mobilního telefonu a internetu), a měli(y) bychom se dobrovolně uskromnit.


Od svých sedmadvaceti let plánovitě žiji velmi skromně (z platu nočního hlídače jsem tehdy uživil rodinu se dvěma dětmi). I teď spotřebovávám a potřebuji stále méně. Místo sbírání věcí a knih (vítej internete) sbírám informace, životní zkušenosti a metody, jak být šťastný, aniž bych k tomu potřeboval další boty nebo auto. Mimochodem, už Orson Welles věděl, že „vysoká životní úroveň spočívá v tom, že vydáváme peníze, které ještě nemáme, za věci, které nepotřebujeme, abychom imponovali lidem, které nesnášíme“.
 
Píši a mluvím o tom celá desetiletí. Mohl bych o tom i přednášet. Jediné, co ale neumím (a na co asi ve svých důsledcích doplatilo a doplatí hodně žen, včetně té mé, a nakonec i celá společnost), je učit a naučit umění přizpůsobit se, tedy nelpět na hmotě a zdánlivě nesnesitelně snadné spotřebě všeho (včetně svetříků, knih o sexu a strakatých časopisů) evolucí, hormony a reklamou poháněné ženské tělo a mysl.

Reklama

 

V polovině 90. let jsem si všiml, že žena známého „ulétává“ na výlohách různých těch tehdy tak mnohých obchůdcích s nejnovějšími módními doplňky (tak krásně barvené prádlo a svetříky a džíny, no nekupte to). A tak jsem ji nějakou dobu učil obdivovat tu krásu, ale nechtít ji vlastnit (kolik podprsenek najednou si žena může obléct?). Tehdy jsem se domníval, že to zvládla. Poslední roky se ale ukazuje, že sice „zvládla“ podprsenky, ale nepochopila princip: dnes, tak jako její kamarádky (a moje žena), ulétává na tričkách a svetřících, knížkách (o ženách vlčicích a šamankách a bohyních a zaručeném sexu), výletech do Indie, seminářích a dalším autu a domku někde u lesa. Její mysl (a mysl každé další jí podobné) má všechna tato dnes neskromná a zbytečná spotřební přání „logicky“ odůvodněna: dům u lesa potřebuje, aby mohla „v klidu“, dokud to jde, ještě jednou otěhotnět (biologické hodiny), auto potřebuje, aby až otěhotní, mohla s miminkem zajet k lékaři (kdyby se něco stalo). Chce mít všechno. Její muž se cítí partnersky a existenčně ohrožen, protože už několikrát naznačila, že si najde jiného, tedy patřičně bohatšího (aby jí všechna její momentální přání, pardon, životně důležité potřeby, co nejdříve splnil).

 

Samozřejmě tuším o zatím ani „vědou“ nezměnitelné síle hormonů a nezvladatelné touze zahnízdit a nahromadit všechny ty dupačky, kočárky, postýlky, ručníky a nové (nebo aspoň nově vymalované) byty (a auta a do nich sedačky). Mockrát jsem psal o tom, že současná reklama je nad možnost obrany žen a dětí (ale i části mužů). Jenže s rostoucím vzděláním by si přece, teoreticky, měly a mohly informované ženy (když ne politici) uvědomit, že svou současnou spotřebou a neustále rostoucími nároky ubírají vodu, jídlo a ticho svým vnoučatům. A že všechny ty předražené věci (o jejichž skutečné prodejní ceně svědčí povánoční výprodeje) nepotřebují.

 

Jako vždy, to, co chci naznačit, nejlépe metaforicky osvětlí „vtip“: uznávaný americký duchovní guru stojí se svou o generaci mladší manželkou ve dveřích dětského pokoje a pozorují své spící miminko v postýlce. Vlahá teplá noc, pootevřené okno, venku měsíc v úplňku, záclony se něžně pohupují, a oba beze slov vychutnávají tu krásu a dokonalost. Po chvíli se na sebe oba podívají a muž zareaguje rychleji: „Vím co chceš říct, miláčku“, a myslí na společnou duchovní podstatu existence všech a všeho. Jeho žena po pár vteřinách prohlásí: „Jak mohli za tuhle postýlku chtít tři sta dolarů, to nepochopím.“

 

Samozřejmě vím o tom, že těhotná žena (a každá další celou polovinu menstruačního cyklu) je hormonálně „utlumená“, takže si nedokáže spočítat nákup, natož celkové rodinné výdaje, ale to jsou jen přechodná údobí v jejich životech. Kam se ale vytratila také evolučně vrozená schopnost žen uvažovat dlouhodoběji (nejen v délce módní sezóny nebo poslaneckého mandátu)? Jak to, že tolik žen není schopno povznést se nad své žlázy?

 

Růst růstu na této úrovni už má své důsledky: neschopnost stále většího počtu žen, o kterých mi jejich zmatení muži e-mailují, vidět a akceptovat krátkodobost jejich radostí z nesnesitelně snadného odhození celoživotních partnerů jako obnošených, nebo z módy vyšlých podprsenek, je do nebe a navíc bumerangově volající.

Tyhle ženy (samozřejmě i někteří muži, ale jak jsem naznačil na začátku, nepíši o 90% populace, ale o těch již přece jen rozumnějších) všechny reálně pesimistické zvěsti o krizích a nutnosti změn berou jen jako zprávu o tom, co musí udělat ti ostatní: jich se to přece netýká. Ať se změní, (rozumějte: v době, kdy se budeme muset změnit všichni, jinak to dopadne katastroficky) ti druzí… (muži).

Pálí je dobré bydlo. A chovají se jako žena onoho pohádkového mužika, který vylovil zlatou rybku.

 

Jakoby se jich jakákoliv vnější změna netýkala. Jakoby subjektivní vesmíry jejich myslí byly tak intenzivně zacyklené, že nevidí a neslyší, a neomezí se ve svých (luxusních a vlastně zbytečných) potřebách, když kolem řádí krize a navíc půl lidstva hladoví, a neomezí. Hypermarketové chrámy jsou hlavně o víkendech těchto bohyň konzumu (dirigujících své přeplněné vozíky tlačící a platící manžele) plné.

 

Naznačuji, že změny, o kterých píší všichni ti prognostici a ekonomové, a na kterých je přímo závislá ekologie (a tedy i klima) budoucnosti, nenastanou, dokud se nezačnou měnit  jejich (a naše) ženy a manželky. 

 

* * *

 

Co mne inspirovalo:

 http://baudysjr.blog.respekt.cz/c/63833/Pracujes-pres-den-aby-jsi-se-mel-kde-vyspat-v-noci.html

 

Doporučená četba pro pokročilé a zvědavé čtenáře a čtenářky, kteří nespěchají a stále ještě umí číst:

 

http://marek.blog.respekt.cz/c/17786/Jako-ovce-nebo-lumici.html

o tom, jak zaslepeně se chováme

 

http://marek.blog.respekt.cz/c/34916/Uzivejme-si-zivota-dokud-to-jeste-jde.html 

  pokus o radu z konce května 2008

 

http://marek.blog.respekt.cz/c/33149/Nechutna-a-hormony-vyhnana.html

na téma chtíče bankéřů

 

http://marek.blog.respekt.cz/c/23894/Proc-zeny-mysli-jak-mysli.html

http://marek.blog.respekt.cz/c/23893/Mozek-nactilete-divky.html

o tom, jak moc jsou dívky a ženy řízeny spíše hormony, ne svou vůlí

 

http://marek.blog.respekt.cz/c/17015/Prijeti.html

o tom, že i žena může „prozřít“ a přijmout skutečnost, a nelpět na snech

 

a několik dalších možností (pro ženy, které se rovnou neurazí a chápou, že moje třeskutost je nanejvýš laskavá)

 

http://marek.blog.respekt.cz/c/61626/Emancipovana.html

http://marek.blog.respekt.cz/c/56895/Syndrom-seminarove-bohyne.html

http://marek.blog.respekt.cz/c/56902/Indie-aneb-Sivanandovo-dvacatero.html

http://marek.blog.respekt.cz/c/53676/Sebehledackam.html

http://marek.blog.respekt.cz/c/52621/Byt-sama-sebou.html

http://marek.blog.respekt.cz/c/51574/Priority.html

http://marek.blog.respekt.cz/c/51269/Holcicky.html

http://marek.blog.respekt.cz/c/41292/Vypustit.html

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama