Také jste si toho všimli? Zatímco mlýny boží spravedlnosti mlely našim dědům celé životy, a ještě to nestačilo, naši otcové se již dočkali konce svých ideologií, a my jsme svědky toho, jak končí jedna politická epocha po sedmi letech. Zatímco stále zvyšující se rychlost (života, dopravy, přenosu informací) byla (stále je) jedním ze základních průvodních znaků a téměř symbolem (konce) industriálního věku, dnes žije stále více z nás v reálném čase (real time) – pomocí počítačových a družicových systémů jsou např. banky (burziáni, makléři, akcionáři, novináři, politikové, ale také hackeři) rychlejší než ta nejrychlejší letadla a dokonce i zvuk – jsou stále a všude teď a tady. Zároveň na burze v Tokiu, v Londýně i v New Yorku. Koncept (zvyšující se) „rychlosti“ pro ně přestal platit. Dostali se „za“ rychlost. Mimo. Anglicky „beyond“.
McKenna tvrdí, že historie je řada do sebe zapadajících rezonancí a každý z těchto cyklů trvá pouze 1/64 doby trvání předchozího cyklu. Jednoduchým výpočtem lze dojít k číslům, která dokazují, že asi před 4300 lety začal, spolu s historií lidstva, jak ji známe, další cyklus, na jehož konci, právě v roce 1945 (McKenna symbolicky počítá den svržení atomové bomby na Hirošimu), začal sedmašedesátiletý cyklus, který právě žijeme. 384 dnů před jeho koncem začne další cyklus, šest dní před jeho skončením další, hodinu a třicet pět minut další, a minutu šest vteřin další. Jinak řečeno, trvá-li vesmír 72 miliard let, pak se polovina jeho vývoje odehraje v posledních třiceti sekundách jeho existence.
Že to zní ztřeštěně? Skutečně? Jen si uvědomte, jak se zrychluje vývoj nejen počítačových čipů (naši dědové jezdili do Průhonic na celodenní výlet). Jak se technologicky propojují kontinenty, jak rychle houstne neuronová virtuální (internetová) síť. Jen si vzpomeňte, co se časově děje, když vaříte vodu. Ne že by měl skončit svět – co když se jen jeho nehmotná část transformuje do jiného stavu (mám na mysli stejný přechod, jaký prodělá voda, když se při sto stupních změní v páru).
McKenna (stejně tak jako Mayové a Aztékové, kteří kdoví jak došli ke stejnému datu) doufá, že lidstvo vystoupí z trojrozměrného prostoru a času. Vraťme se ke každodenní politice. Je stále jasnější, že předsedové vlád či stran nemohou řídit či změnit makroekonomický (monetární, sociální aj.) systém. Jsou to jen údržbáři (v tom lepším případě) nebo opraváři či dokonce jen hasiči. Jen si vzpomeňte na Moravce, Čadka, Kalvodu nebo Libora Nováka, jak rychle se jim tehdy tak drobné podvůdky bumerangově vrátily. Je stále jasnější, že podvodníci (a ti, kteří si prostě co nejrychleji chtějí sobecky a krátkozrace nahrabat sami pro sebe) to budou mít stále těžší.
Jinak řečeno, když do (pro nás zatím myšlením neuchopitelného) proudu proudů energií zavedeme nějaký protiproud, způsobí to malý dočasný chaos, ale s tím, jak se časová řeka před svým ústím černé díry zrychluje a mohutní, turbulence rychle opadnou, a co se zdálo být chaosem, je jen drobným chvilkovým a stále kratším vírem, který své aktéry stáhne pod hladinu.
Na počátku bylo slovo. To slovo ale byla vibrace. Každý z nás je „slovo“ (tvrdí McKenna), skládající se ze 700 miliónů znaků (DNA), a to slovo se stává tělem, když se spermie a vajíčko utvoří zygotu a texturální poselství DNA se začne ukládat do hmoty. I tohle načasování je dokonalé: stojíme na počátku možnosti dekódovat lidský genom.
Co když konečným výsledkem bude, že se tělo stane „slovem“ (vibrací)? Buddhisté a mystici všech věků (stejně jako novodobí jógíni, vegetariáni, vipassánoví a zenoví meditátoři, a uživatelé psychotechnologií, floatačních van či nadšení tanečníci transovních nocí) dobře vědí, jak je pro lidské vědomí destruktivní lhát a podvádět.
Co když každá lež je takový malý protivír v zatím obvyklém chaosu myšlení obyčejné mysli? Co když ony zatím nevysvětlitelné jevy (neuvěřitelné možnosti lidského těla v rámci rozšířeného vědomí, spontánní vyléčení, chůze přes oheň, schopnost hledat vodu a diagnostikovat a léčit prostýma rukama, ale také kruhy v obilí atd.) jsou jen stále častější příznaky měnícího se paradigmatu doby? Své mozky využíváme prý jen z 10%. K čemu je připraveno těch zbývajících 90%?
Co když jsme svědky a zároveň aktéry počátku zániku stranických demokracií, států, vlád, hierarchické struktury institucí a společností atd.? Z tohoto hlediska je vše, co vypadá jako chaos a krize, prostě součástí výše zmíněného přechodu do jiného stavu. Z tohoto hlediska žijeme výjimečnou dobu a koukejme si ji užít.
Třeba se dosud nepoučitelné lidstvo konečně začne chovat jako génius (a ono na to, stejně jako každý z nás, vrozeně má). Génius dělá chyby, ale blbec je opakuje. Držme si klobouky, dámy a pánové, a surfujme dál: vlna času se zrychluje, ale pracuje pro nás.