Ke šťastnému, zdravému a přirozenému porodu a vývoji dítěte jsou potřeba některé dnes už prokázané „maličkosti“ (protože není třeba se zase až tak snažit dodat něco nového jiného, než co vymyslela a k dokonalosti dovedla Matka příroda se svou pomocnicí evolucí):
1) šťastné těhotenství bez dlouhodobých stresů (kromě absolutního zákazu kouření, pití alkoholu a rozčilování ani žádné vymalování či stěhování nebo dokonce obhajoba diplomové práce v 9. měsíci)
2) přirozený porod jen s porodní asistentkou a dulou a manželem někde poblíž (počet komplikací roste s počtem zúčastněných osob).
3) okamžitý kontakt s tělem matky, prsem, v tichu a intimitě. Tedy rozhodně neodebírat novorozence matce ani pod záminkou různých vyšetření.
4) Prvních šest měsíců v náručí (v šátku, baby vaku), tedy na těle matky. Tedy žádné odkládání dětí do postýlek, kočárků atd.
Je třeba mít na paměti, že v průběhu těhotenství je rozhodujícím aspektem zdravého a šťastného těhotenství (samozřejmě kromě přiměřeně zdravé stravy) právě psychika těhotné ženy. Žena by měla být neustále šťastná. A ke štěstí je snadné se dostat zpěvem. Čím víc maminka jiný stav prozpívá, tím líp pak miminko všestranně prospívá.
Je třeba mít na paměti, že tak jako se novorozenec devět měsíců utváří v děloze, tak se dotváří prvních devět měsíců svého života.
Je třeba mít na paměti, že hlídat dítě neznamená posadit ho do kočárku a číst si nebo se koukat na televizi. Dítě potřebuje aktivní péči, plnou pohybu a nových podnětů. Jakmile začne zlobit, je to důkaz, že mu už nestačíme dodávat další podněty.
Je třeba mít na paměti, že každé dítě je vrozeně zdravé, šťastné a zvědavé. Musí zkoumat. Jenže my jeho přirozenou zvídavost a touhu se učit neustále ubíjíme poznámkami typu Tohle nedělej, Tohle nesmíš, Toho se nedotýkej, Tohle není slušné, Nezlob, Chovej se slušně, Neběhej, nebo spadneš atd. Nutíme ho, aby se cítilo nechtěné a špatné.
Je třeba mít na paměti, že každé dítě je vrozeně hodné a právě tak a jen tak k němu přistupovat. My ale dětem nejprve říkáme jak jsou zlobivé, a pak že by měly být hodné. Tedy že by se měly naučit předstírat, že jsou hodné. Ve školách je pak trestáme za to, co neumí, místo abychom je chválili za to co umí.
Všichni jsme oběti obětí. Je nejvyšší čas přeseknout bludný kruh generačně předávaných chyb a omylů. Už víme, co jsme zač, a také víme, kde a jaké jsme udělali největší chyby (a k čemu nám byl ten dnes useknutý „malíček“ přirozených porodů a nošení dětí v náručí). Změňme způsob, jak rodíme, vychováváme a vyučujeme naše děti, a ve třech generacích změníme svět
(studií a statistik prokazujících nevýhody a nebezpečí rutinně prosazovaného medicínského porodu jako operace přibývá).
Už nám snad začíná docházet, že všichni ti smrt vzývající teroristé, vydřidušští bankéři, byrokratičtí úředníci a necitelní tyrani se narodili jako hodní chlapečci. Že naprostá většina toho, čemu říkáme Zlo, pochází ze způsobu, jakým jsme byli porozeni a (vy)chováni. A tedy jak snadné by bylo změnit to.
Stačilo by, abychom skutečně pochopili, jak je to s tím chybějícím malíčkem…
Doporučená internetová četba:
http://marek.blog.respekt.cz/c/9553/Koncept-kontinua.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/10066/V-naruci.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/7974/Otec-u-porodu.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/2251/Michel-Odent-Porod-a-koreny-nasili.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/2189/UDALOSTI-PRED-NAROZENIM.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/1893/Psychika-rodicky.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/708/Stoleti-bez-lasky.html
Co se týká následků medikalizace porodů, pokročilým doporučuji také shlédnout část filmu Zeitgeist (http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=6257)