Číst článek pana Druháka (LN), nebo úvahu šéfredaktora o jiném Klausovi (tedy Václavovi) v Reflexu je taktéž téměř úsměvné (kdyby to nebylo k pláči). To vše ale pro ty naše nahoře nic neznamená a znamenat nebude, pokud ona mlčící (a slepě volící) většina bude stále mlčet. Ostatně Claus (Andreas, nikoli Václav) začal svou přednášku citací veršů německého básníka van Veema z roku 1989: „Pro toho kdo mlčí jen, svět zůstane nezměněn. Kdo nepozvedne svůj hlas, ten mlčí na souhlas.“
Nevyřešené a ututlané kauzy nás provází celých dvacet let od listopadu 89. Mám ale z výše uvedených článků a videa pocit, jako by se už začalo naplňovat mé heslo, že ještě není tak zle, aby mohlo být líp (totiž že to těm dole, tedy nám, konečně dojde, že pokud něco neuděláme my sami, kapři a kariéristé si rybník nevypustí): začíná to s naší společností vypadat natolik hůř, že se konečně (kromě několika již delší dobu vizionářsky a statečně píšících a jednajících jedinců, kterým se většina vysmívala a vysmívá) začíná probouzet i dav již nebo ještě ne poškozených. Copak je to tak těžké, ve věku internetu, svolat pár set tisíc lidí na Václavák a cíleně zacinkat klíči? Copak je to tak obtížné změnit viditelně nefungující systém?
Zjištění, že pouze půl procenta peněz, které obíhají kolem světa, je „kryto“ skutečným zbožím, je neuvěřitelné a ututlávané. Nebo, jinými slovy, je neuvěřitelné, že se finanční trhy již dávno nezhroutily. Tedy, ony se už už několikrát zhroutily, ale stát vždy zasáhl.
Celý finanční svět funguje na dolaru, přitom Američané prý utratí každou vteřinu o 45 000 dolarů víc, než vydělají (USA mají 10% obyvatel světa, ale 60% spotřeby).
Češi jsou na špici spotřeby piva, rakoviny tlustého střeva, kouření dívek a nefungujících vztahů rodičů a dětí. A nechávají se opíjet rohlíkem žabomyších politických sporů o nedůležité prkotiny.
I Ondřej Neff zareagoval na téma (Václav) Klaus: "Jeho nacionalismus a s ním spojený populismus však nemohu přijmout a to je důvod, proč jsem podpořil akci, která vyvrcholila happeningem na Pražském hradě. Nevěřím, že Klaus změní svůj východní kurz o půl čárky na západ. Ale pokud se mé vize dalšího vývoje po Paroubkově vítězství v podzimních volbách naplní, musel bych si vyčítat že jsem málo udělal. Jsme zase na rozcestí a Klaus nás vede na špatnou stranu. Nemohu k tomu mlčet."
Žijeme výjimečnou a přelomovou dobu. Na nás teď záleží, co bude se světem příštích nejméně dvacet let. Prohlédněte si, prosím, Clausovu přednášku, a přestaňte mlčet. Pozvedněte, nějak, jakkoliv, svůj hlas. Po dvaceti letech, zas. Je nejvyšší čas.