Jsem na to zvyklý u mužů, ale nečekal jsem, že médium (internetu) tak hbitě odhalí vulgaritu značné části ženské populace. Žumpy většin diskusí jakoby poodkryly, že pod make-upem těch tak kritických a vulgárních žen jsou (vnitřní nejistotou a stálou naježeností ustálené) zlé a závistí pokřivené tváře.
Jedna žena, která občas chodí na mé přednášky už více jak čtvrt století, a v poslední době mne bombarduje zmatenými, a když se rozjede, i vulgárními telefonáty a e-maily, mně (ale i třiceti přítomným) zničila přednášku: týden jsem si vše v hlavě sestavoval, vzal si nahrávací přenosný přístroj, nainstaloval, začal… a deset minut po začátku jsem se všemi ostatními slyšel, jak halasí na chodbě. Vyrušila, a téměř po každé větě vyrušovala poznámkami, na gesta ukazováčku u rtů, aby byla tiše, kývala, že ano, ale vzápětí znovu zahalasila. Přetrhávala mi nitě myšlenek, a tak jsem vypnul nahrávání. Nechtěl jsem ale rezignovat vůči ostatním přítomným, a tak jsem znovu a znovu navazoval niť povídání, a přednášku dokončil tak, že si posluchači odnesli hlavní myšlenky a zážitky z pouštěné hudby. Ta žena (nezvládnutelné dítě) byla a dodnes je neustále naježená.
Za dva dny se ohlásili známí, kteří na té přednášce byli, že mají otázky, které nechtěli ventilovat na veřejnosti, ale ukázalo se, že zvláště ženská část tohoto páru nechce poradit, ale vysvětlit, jak to, že byla zklamána z toho, že jsem tu ženu nedokázal uklidnit. A že se jí jedna hudební ukázka vůbec nelíbila atd. Byla předem naježená.
Protože ji znám dvacet let, a již dvakrát jsem zažil, že přece jen uznala, že její à priori negativní postoj např. k alikvotnímu zpěvu, nebo k šamanskému obřadu, který jsem nedávno vedl, byl zbytečný, jakoby nakonec pochopila, že je to jen a jen ona, kdo ve svém vědomí vytváří to znaménko plus nebo mínus. Po hodince jsme si to vysvětlili (bylo mi z ní tak smutno, až jsem nakonec musel zareagovat obyčejně, tedy naštvaně, protože její otázky byly nesmyslně a úporně předem naježené), a tak jsem znovu naznačoval, jak je zbytečně neustále nabroušená: že žádat někoho o radu naježenou (vůči dotazovanému předem negativní) formou je ten nejméně vhodný, naopak, zvláště muže spolehlivě vytáčecí způsob.
Další den jsem přednášel pro malou skupinku zenových nadšenců, a jedna ze dvou přítomných žen se začala vyptávat také rovnou naježeně: zpochybňovala to, co jsem vyprávěl, podezíravě se ptala na nějaká čísla (o která vůbec nešlo), a každou otázku kladla nepřátelsky, jako by se tak (proto něčemu v sobě) předem bránila. Byla naježená
Přišel mi e-mail od kolegy, ve kterém mi oznámil (z vlastní zkušenosti), že nejen semenářové (pardon, ten počítač je chytřejší, než vypadá, má být seminářové) bohyně, ale i systemické konstelace berou milujícím mužům ženy (které chtějí začít „nový“ život) a děti. I jemu už došla jistá nebezpečnost těchto hrátek s psychikou klientek. I u té jeho to začalo tím, že byla naježená.
Před lety u moře jedna taková naježená prudila a napadala vše, co jem říkal, až jsem ji byl nucen požádat, aby na další program nechodila (nabídl jsem ji, že jí kurzovné vrátím). Rozčíleně odešla, když jsem hovořil o tom, že zamilovanost trvá tak dva roky, a že žena svým vomeronasálním orgánem ve feromonech muže, kterého právě potkala, rozpozná kompatibilní genetický základ pro početí zdravých dětí. Vida, už je tady důkaz v sobotní příloze LN.
Nepřišel mi důchod. Výjimečně jsem nebyl doma, a tak jsem ve schránce marně hledal nějaký oznamovací lístek. Když ani druhý den nic nedorazilo, napsal jsem poště e-mail, kde jsem prosil, aby mi důchod doručili další den, nebo nejpozději v pondělí. Když v pátek opět nepřišel, rozjel jsem se na poštu (několik kilometrů na jiné sídliště přes trať). Tam nejprve nemohli nic najít, pak jsem se dověděl, že oznámení u důchodů se nedává, potom, když jsem se nedal odbýt, paní u přepážky odešla, a za chvíli se vrátila s kopií mého mailu. Nepříjemným tónem mi oznámila, že mi dnes pošta nic nedoručila protože e-mail přišel pozdě ( v 8:30) a to na poště doručovatelky už nejsou. Přispěchala dokonce její vedoucí, a ne mně, ale jí vítězoslavně oznámila, vidíte, přišlo to v 8:30! A odkvačila.
Neměl jsem chuť si zkazit krásný den vysvětlováním, že jim sice e-mail přišel v 8.30, ale já jej poslal už včera. A že být takto naježené rozhodně nesvědčí ani jim, ani klientům.
Ještě u té přepážky mne napadly čtyři rady (které tímto věnuji vše takovýmto naježeným ženám): zaprvé, ženy u všech přepážek, učitelky, úřednice a vrátné, nemusíte se rovnou omlouvat, stačilo by říct, že tu práci nemülujete, a tak jste naježené. My muži a klienti to pochopíme.
Lepší by ale bylo, kdybyste se, zadruhé, do své práce zamilovaly. Stejně tam musíte být, tak proč nemeditovat prací? Proč se netěšit na tolik tak různých lidí a situací, a tolik endorfinů, které tak, díky klientům a zákazníkům, získáte už jen tím, že se na všechny budete neustále usmívat? Právě tihle klienti vám tak totiž dopomohou k dobré náladě, trvalému zdraví, celkové spokojenosti jich i jejich rodin.
Zatřetí, takto naježené se totiž vracíte i domů, a protože mozek umí nejlépe to, co nejdéle a nejvíc trénuje (a vy trénujete podrážděnou naježenost, a zapomínáte, že ve školách, na úřadech i na poštách jste tam kvůli nám, klientům, a jen díky nám si můžete vydělávat na živobytí), kazíte náladu a zdraví nejen sobě, ale i rodině.
Začtvrté, opravdu nemůžete mít (zvláště, nejste-li informované, pravdu ve všem a) všechno. Nepodléhejte strakatým časopisům a televizním reklamám. Jak vám vzkázal gay Libor Šula, který moderuje pořad Nahá jsi krásná (musím se na to podívat), „chlap se nenechá ovlivnit časopisem. Vy ženský se chcete líbit a pak to přepísknete tím, že jedete ty módní časopisy, kde jsou všechny holky udělaný ve photoshopu. Vy tak chcete taky vypadat. A to je průšvih. Nejste hrdý na to, co jste.“
Naznačuji, dámy, že být rovnou proti, tedy naježené, je typicky mužský způsob reakce na vnější, neznámé, nebo nepříjemné podněty. Ženská verze by měla a mohla vypadat jako (klidně i jen pomyslné, virtuální, niterné) přijetí, objetí, pohlazení, pochvala. A pak dokážete změnit svět (i mužů). Naježeně to nefunguje: chlapa tak jen vytočíte. Naježená ženská není k pohlazení a milování.
„Ten bude jednou prezidentem. Je to jediný muž, který v téhle republice má úctu k ženám,“ prohlásila o zmíněném Šulovi kamarádka novinářky, která s ním dělala rozhovor.
Dámy, upřímně, jak k vám máme my muži mít úctu, když jste věčně a předem naježené?
http://marek.blog.respekt.cz/c/41292/Vypustit.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/78540/Zeny-a-blahobyt.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/72782/Zvladnout-zlazy.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/66289/Primerene.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/66054/Nezvladnute-hormony.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/64591/Vsemi-mastmi-mazane.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/62914/V-pytli.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/61626/Emancipovana.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/56895/Syndrom-seminarove-bohyne.html