Carolyn a Nigel vydali ve svém nakladatelství Seven Wave Music již šestadvacet alb, vystupují po celém světě, pořádají „šamanské“ semináře (s výrobou „posvátných bubnů babiček“), a ochotně se dělí o své zkušenosti a umění s každým, kdo má zájem. Vidět dav nadšených posluchačů po koncertu, jak mohl nejen osahat, ale i vyzkoušet řadu fléten z řady druhů dřev, bylo jistě i pro Nigela tím nejlepším poděkováním za unikátní hudební i lidský zážitek.
Když hrál Nigel sám na své vlastnoručně vyrobené flétny, Carolyn stála opodál na scéně, ve stínu, celé minuty bez jediného pohnutí, dokonale soustředěna: ztělesňovala ideál dávné šamanky, v prostých sukních a svetru, ženy, která ví, co to je utrpení, ale zároveň vše překonala, a svým zpěvem, ale i jen postojem (fyzickým i morálním) laskavě a něžně vybízí k následování.
V jedné písni Carolyn zpívá (a vysvětluje a vyzývá):
„Cítíme neklid větrů, jež nás vzdalují našim snům,
Cítíme nutkání, jež nás přivádí ke sladce objímajícímu proudu,
Cítíme jak vlny rozechvívají změny na okrajích krajiny,
Cítíme mízu, která proudí v prastaré rodící se zemi,
Těch nejstarších kouzel tiše se držíme…“
Prastaré nápěvy a tvary fléten, šamanské bubny, ale také nejmodernější digitální přístroje, umožňující Nigelovi hrát vícehlasně, nebo za doprovodu syntezátoru, připomněly dávný a u nás téměř docela zapomenutý smysl pro tradici, která stále funguje. Profesionální přístup a hudební mistrovství, to celé podloženo pokorou a disciplínou, upřímná otevřenost při diskusích s nadšenými posluchači… a právě o velikonočních svátcích, které by měly připomenout i tu duchovní stránku našich existencí (ale v Praze, jak mi vyprávěl člověk ve frontě přede mnou, zmizely ze všech hypermarketů špekáčky a český národ se opět chystal „slavit“ přežráním)… bylo něžným a melodickým upozorněním, že ač se to nezdá, stačí jeden koncert a melodie dávných časů prozní i malý, ale důležitý kousek jinak zcela materialistického velkoměsta.
V sobotu pak Carolyn vedla v klubu Klamovka celodenní workshop jen pro ženy Cesta k posvátnému bubnu babiček, a Nigel byl odpoledním hostem mého semináře v klubu Rybanaruby. Jsem si jist, že všichni, posluchači na koncertu, i účastníci a účastnice workshopů, nikdy na tuhle duchovně hudební událost sezóny, zorganizovanou jedinou nadšenkyní (díky, Barboro Nádvorníková), nezapomenou.
Pokud si chcete připomenout, nebo poslechnout, co jste zmeškali, nalaďte si můj předpůlnoční pořad Oaza na stanici ČRo3 Vltava: 24. května odvysílám ukázky ze tří alb Nigela Shawa, a 7. června (vždy ve 23:15) písně ze dvou alb Carolyn Hillyer.