Často teď používám jednu větu, která podle mne nejlépe vyjadřuje způsob, jakým se vyvíjí většina společenských a individuálních jevů, trendů a situací (napsal jsem a publikoval na síti i knižně před deseti lety). Ať jde o vývoj v politice, ekonomice, ve zdravotnictví nebo školství zde i jinde ve světě, nebo o způsob, jakým společnost nebo jedinec reaguje na nutné a nevyhnutelné změny, pozoruji-li tak západní a tu naši společnost, nemohu nekomentovat takto: „Nevadí že je zkratka delší, zato je méně pohodlná.“
Ono to platilo, a bohužel stále platí, i co se týče sexu. Naprostá většina mužských tráví pubertu a další léta (a někteří celý život) obrovským výdejem energie na to, aby naplnili poslání přírody a předali své geny. Aby se vyspali s ženskou.
Jen si to, pro tu srandu, zjednodušeně, zkuste uvědomit: statisíce knih a básniček a písniček, složených z marné touhy po sexu. Gigajouly energie promrhané buď pronásledováním, nebo strávené marnými hodinami čekání před domy upejpavých příslušnic druhého pohlaví. Staletí hádek v posteli a následných období, kdy jedna s druhým nemluví. Desítky tělesných, pohlavních a hlavně duševních nemocí a úchylek a následné utrpení trestů. Rozvody, zločiny, vraždy, trpící a nic nechápající děti, které pak také nedokáží navázat hodnotný citový a sexuální vztah. Již od dob Tróje války a politika jako náhradní způsob, jak se předvést před ženskou. Průmysly módy a sexu (a náhradního užití si pomocí drog alkoholu a nikotinu, když ženskou nemám, nebo když zlobí) podminovávající a ovládající světovou ekonomiku.
Jako příslušník poválečné generace jsem se ve škole učil, jaký je sex hřích a masturbace ten největší. V knihách byly vykresleny prapodivné, téměř masochisticky vypadající ochranné pomůcky pro hochy i dívky, a předpovědi těch největších trestů a utrpení, vyplývajících z tzv. ukájení se.
Nechci paušalizovat, ale mám dojem, že většina českých žen, narozených před rokem 1960, má, díky společenské prudérii a pokrytectví, ale také díky éře trubadurů a Hollywoodu, zbytečné celoživotní problémy se svým sexuálním životem. Jistě, nakonec se občas muž a žena stejně (i když třeba až na třetí či desátý pokus) nějak setkají a nějak si své tělesné tekutiny a geny naučí vyměňovat ke spokojenosti obou zainteresovaných. Jen ta suma námahy a utrpení, na jeden sexuální akt a život vydaná, v západní společnosti až donedávna rozhodně neodpovídala ekvivalentu potěšení a uspokojení, které z takovéhoto aktu člověk získal.
„Zkratka“ rychlého uspokojení nejsilnějšího lidského pudu je ještě stále v mnoha částech světa, ale i u nás, delší a rozhodně méně pohodlná. Teprve současná generace dívek je snad schopna nepodlehnout diktátu učitelek a společenskému pokrytectví a uchovat si přirozenou radost z milování. Potěšení svobodné, otevřené partnerské intimity. Věřte mi, člověku rozvedenému po téměř dvaceti letech manželství, a po pár letech užasle a příjemně překvapenému, jak je to se současnou, o generaci mladší ženou, najednou snadné, příjemné a přirozené.
Na Trimaranských ostrovech problémy se sexem (ale i kriminalitou) nemají. Vůdčí osobnost tam hrají dívky, které se okamžitě, když začnou menstruovat a jsou tedy dospělé, mohou kdykoliv, kdekoliv a s jakýmkoliv chlapcem, který se jim zrovna zalíbí, pomilovat. Když chtějí dítě, a rodinný svazek, vyberou si samy, s kým dítě a rodinu chtějí. Jednou do roka se ale v rámci určité slavnosti všichni muži z ostrova nalodí na loďky a odplují k jinému ostrovu. Tam je uvítají a v noci po slavnosti sexuálně opečují tamní ženy, protože jejich muži se také na loďkách odebrali na jiný ostrov. Ostrovy jsou celkem čtyři a muži tak každý rok „rotují“ kolem dokola. A všichni si bez pocitu viny, bez pocitu nějakého hříchu, přirozeně, svobodně a vesele, užijí přirozeného a tak silného pudu. O snadnosti a lehkosti, s jakou berou tyhle kultury sex, svědčí jedno lidové rčení: „Jsou tři věci, které po sobě nezanechají stopy. Pták na nebi, ryba ve vodě a muž v ženě.“ To je v naší kultuře nemyslitelné, protože tady platí spíše „Jsou tři věci, které se nepůjčují: nůž, dýmka a žena.“
Jen si to, pro tu srandu, zkuste uvědomit: západní civilizace se dva tisíce let vyvíjela (a trpěla a vraždila a umírala), aby teď konečně vynalezla antikoncepční pilulku a sexuální revoluci a užila si přirozeného sexu. Z hlediska domorodců na Trimaranských ostrovech to bylo skutečně dlouhé a zbytečné (utrpení sexu).
http://marek.blog.respekt.cz/c/54248/Knihy-o-zarucenem-sexu.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/56895/Syndrom-seminarove-bohyne.html