Článek v Respektu (Strach po drátě) problém rozebírá ze všech stran a celkem rozumně naznačuje, že je nejvyšší čas dát spíše na lidi a jejich špatné zdravotní a psychické zkušenosti, než na stále stejná tvrzení „odborníků“. Prý pokud je záření v norně, neškodí. Že se v blízkosti drátů vysokého napětí vyskytuje vyšší procento dětské leukémie? Tak to zařadíme do kolonky „možný lidský karcinom“ a je to.
„Českým vědcům se podařilo prokázat, že magnetické pole například pod dráty vysokého napětí má prokazatelný vliv na chování zvířat. Tudíž lze předpokládat, že ho bude mít i na člověka,“ píše MF Dnes. Už vidím pana Pekárka, jak skáče radostí: Vidíte, škodlivý vliv na člověka ale nebyl prokázán!
„Stovky terénních pozorování a tisíce satelitních fotografií či leteckých snímků hovoří i podle vědců přesvědčivě: vedení vysokého napětí dočasně blokuje zatím jen těžko vysvětlitelnou schopnost zvěře orientovat se v terénu.“
David Eyer se zajímá o zdravé obytné prostředí (v Německu studoval takzvanou baubiologii, alternativní stavitelství, obor, který se vyvíjí už od 80. let a zabývá se tím, jak postavit zdravý dům, pokud možno z přírodních materiálů a také co nejméně protkaný elektrickými dráty). Teď radí různým lidem, jak své bydlení ozdravit (píše se dále v článku v Respektu). To, že vědci nepřišli na žádný mechanismus, jak by elektromagnetické pole mohlo působit na organismus, podle něj není dostatečný důkaz. „Stalo se přece už tolikrát, že se na účinky přišlo až po letech,“ říká a připomíná třeba radioaktivní látky, které se na začátku dvacátého století podávaly jako lék. Také mnohé chemikálie, které se ještě před čtyřiceti lety jevily jako sám poklad, jsou dnes pro svoji škodlivost zakázány (například polychlorované bifenyly). A další argument: mnoho lidí se poblíž elektrických přístrojů necítí subjektivně dobře. Stěžují si například na únavu, špatný spánek, na nervozitu či točení hlavy. Vědci tyto potíže pojmenovali elektromagnetická hypersenzitivita a problém „zkoumají“. Oficiální postoj České republiky vychází ze stanovisek Státního zdravotního ústavu. Poznatky o elektromagnetickém poli tady shromažďuje, jaká náhoda, právě Luděk Pekárek.
„Baubiologie? Dovolte, abych si rval vlasy,“ zvolá při vyslovení tohoto slova muž s účesem podobným Einsteinovi a se stejným zaujetím pro fyziku. Podle něj je již dostatečně prokázáno, že elektromagnetické pole v hodnotách stanovených normami lidem neškodí. „Normy jsou padesátkrát přísnější než hodnoty, které by mohly člověka ohrozit,“ říká Luděk Pekárek. Připouští, že vyšší elektromagnetické pole nebezpečné je: podle frekvence může působit na nervovou soustavu nebo zahřívat tkáně. Ovšem to je případ, který v civilizovaném světě prý nenastává.
„Pokud se pod vedením vysokého napětí, a tedy v magnetickém poli, chová zvěř jinak, než je obvyklé, musí u ní nepochybně docházet ke změnám na mozkové, buněčné i molekulární úrovni,“ říká profesor Hynek Burda z Univerzity v Duisburgu-Essenu, jehož článek na toto téma mu, spolu s dalšími vědci, zveřejnil vědecký časopis USA Proceedings of National Academy od Science.
Česká televize přinesla i obrázky a portréty příslušných vědců a její šot naznačil, že další výzkum (má silné magnetické pole nějaký škodlivý vliv na člověka?) může případně cele změnit směr, kterým se zatím ubírá myšlení některých vědců, kteří jakýkoliv negativní vliv nepřipouštějí.
Fyzik Pekárek zatím (jeho boj proti proutkařům a jiným bludům je znám hodně let, viz níže) tvrdí, že to je čistě psychosomatický problém. Hm. Co takhle nabídnout mu byt někde poblíž vedení vysokého napětí? Pak by možná i on, tak jako zvěř, „změnil směr“(ať už vědomě, přesvědčen argumenty, nebo prostě jen tím, že by u něj došlo ke změnám na buněčné a molekulární úrovni v mozku).
Nebo co takhle mu udělit cenu Zlatého žabáka (za celoživotní sezení na prameni jiného než oficiálního poznávání)?
http://marek.blog.respekt.cz/c/26637/Proc-funguje-proutek.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/1951/Proutkari-a-Sysifos.html